Solche

Agorafobie (Strach tě svírá) Eine Übersetzung vom Tisch im Restaurant U Mořice

Málokdy se najde širé pole, obdělané a opuštěné, a dutá plocha smete vše,
co se líbí, a sotva zůstane chvíli, ve které nenajdeš klid.
Pátek není svátek a svoboda nemá ráda vůbec nic.
Kulhavě, smradlavě a zmrzle Velká armáda se vrací – po všech těch letech, která byla taková, jaká byla – ujetá.
Teď zbývá se vyhnou tomu, co rozděluje nás, zda je lepší žít ve volném pádu, nebo s padákem.
Všechno je marné, když se řekne:

Strach tě svírá, vše je zlé – malá hlava, velký svět.
strach tě svírá, stále víc – plno plánů, pouhá prázdnota.
strach tě svírá, strach tě svírá, strach tě svírá, strach tě svírá, strach tě svírá, strach ti svírá duši, a ta se ptá, zda to je smysl života.

Širé pole zatím bez cesty. Kam teda jít? Smysly se zpomalují,
jako studený salamandr, který neleze a čeká na první paprsky slunce.
Zaskočen a bez mučení.
Možná – přece je odstup jenom záminkou, nedívat se dost do dálky plné praskajících krků, které to taky nečekaly.
Červený kohout na střeše, tak to nebylo v plánu,
ale možná to pomůže, neplánovaného se zbavit, ostřit zrak i sekeru, aby vše zůstalo pěkné,
tak, jak to bylo a jak to je a asi bude navždy.

Strach tě svírá, vše je zlé – malá hlava, velký svět.
strach tě svírá, stále víc – plno plánů, pouhá prázdnota.
strach tě svírá, strach tě svírá, strach tě svírá, strach tě svírá, strach tě svírá, strach ti svírá
duši, a ta se ptá, zda to je smysl života.